V patnácti ubodala kamarádku kvůli botám. O 23 let později ji zastřelil milenec

Krvavá historie plzeňské dělnice. Mimořádná brutalita sice stála život nevinnou vrstevnici, vražedkyni to však paradoxně zachránilo před výbuchem bolevecké muničky. Boží mlýny ale nakonec zasáhly naprosto nečekaným způsobem.

Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se Kříž na památku Barbory Pávové v lesích za plzeňskou Košutkou je několik desetiletí za plotem zdejší lesní školky. Zuřil druhý rok první světové války a plzeňské Škodovy závody jely naplno. Zatímco muži krváceli v zákopech na frontě, jejich místa u továrních strojů musely zastat ženy. A výjimkou nebyly ani teprve patnáctileté dívky. Byla sobota 10. června 1916 a po celodenní úmorné dřině v bolevecké muničce se dvě takové mladé dělnice vydaly na cestu domů. Každou z nich hřála v kapse těžce vydřená výplata – přesně patnáct korun a třicet haléřů. Několikakilometrová cesta domů na Košutku a do Chotíkova se zdála po náročné směně ještě delší, a tak se dívky cestou různě bavily a občasně posedávaly v trávě. V jednu chvíli začala Marie mluvit o květinách. Z její strany to byl ale čistý kalkul. Věděla, jak…