Socialistické zemědělství ovlivnil Mičurin a Lysenko. Místo výnosů počítali škody

Když se do skutečné vědy začne vměšovat politika, nedopadá to dobře. Někdy větší škodu způsobí studovaný člověk, který jde proti zásadním objevům, než neučený samouk.

Sklizeň na poli ve třicátých letech v SSSR. Každý z nás jistě zná nějakého „mičurina“ či „mičurince“, který se možná až s přehnaným nadšením věnuje zahrádkaření, kde často zkouší neověřené metody, experimentuje s roubováním a pokouší se vyšlechtit nové odrůdy. Předobrazem tohoto leckdy mylně hanlivého pojmenování byl skutečný ruský samouk, botanik a šlechtitel Ivan Vladimirovič Mičurin. Jeho metody a objevy sice občas narážely na „slepé uličky“, ale podařilo se mu vytvořit přes tři sta (často se uvádí i dvakrát více) nových odrůd rostlin. Bohužel se jeho osobnosti chopila sovětská propaganda, která svým způsobem vytvořila tomuto géniovi kult osobnosti. Na jeho některé metody navázal ukrajinský agronom Trofim Děnisovič Lysenko, pod jehož vedením se však socialistická věda stala obětí ideologie a Čínu dovedl k hladomoru. Mičurin se narodil v roce 1855 do malé šlechtické rodiny. Než dospěl, přišel o svoje rodiče i…