
Křísila mrtvé. Kdo byla svatá Zdislava, jejíž lebku ukradli v Jablonném?
Měla blízko ke králi Václavu I. a za občanské války neúnavně pečovala o chudé. Osud obětavé hradní paní z Lemberka se však symbolicky naplnil už v jejích Kristových letech. Kanonizoval ji až Jan Pavel II.
Chcete-li článek poslouchat, přihlaste se Přibližně v letech 1248 až 1249 trpěly české země občanskou válkou. Proti králi Václavu I. se postavil jeho vlastní mladší syn Přemysl, později známý jako Přemysl Otakar II., král železný a zlatý. Nebyla to však tak docela jeho vlastní iniciativa. Do čela vzbouřenců si jej vybrala nespokojená česká šlechta, která jej zvolila mladším králem. V době bojů a hladovění se nejvíce projevila pomocná ruka ani ne třicetileté, statečné, rázné, energické a silně věřící ženy, která pomáhala léčit obyčejné lidi, zvládala se postarat o zabezpečení hradu, a ještě přijímat hladovějící uprchlíky z okolních vypálených vesnic. Onou ženou byla později svatořečená Zdislava z Lemberka. O jejím mládí toho moc nevíme. Její otec byl Přibyslav z Křižanova na Moravě a matka Sibyla ze Sicilského království. Sibyla přišla do českých zemí s Kunhutou Štaufskou, nevěstou krále Václava I. Zdislava…
Odkaz vede na původní celý článek autora na Médium.cz.